Hasičský sbor v Koněšíně vznikl již rokem 1906. Stalo se tak přesně 7. Července. To byl na tehdejší poměry v rakousko-uherské monarchii poměrně náročný krok. Co vlastně přimělo tehdejší obyvatele Koněšína k tomuto kroku? Byl to velký požár, který spolykal několik stodol s dřevěnými doškovými střechami. Tehdy ohni padly za oběť stodoly domů č.p. 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 49, a 56. To byla celá ulice a katastrofa měla obrovské následky. Ve stodolách shořelo veškeré seno a sláma, potřebné ke krmení dobytka.A dobytek bylo mnohdy jediné jmění tehdejších starousedlíků. Nakonec vše dobře dopadlo a lidé s pomocí dalších obyvatel Koněšína dobytek uživili a v budoucích létech stodoly vystavěli nové. V té době byly požáry celkem častým jevem. Mnoho hospodářských stavení a výjimečně i obytných budov bylo ze dřeva s doškovou střechou. Zakládání hasičských sborů se šířilo po celém kraji. Otcem koněšínského sboru byl učitel František Kaboněk. Díky jeho pokrokovému smýšlení a obětavosti bylo v dalších letech zachráněno mnoho majetku. Pan František Kaboněk byl za okupace fašisty umučen v koncentračním táboře v Osvětimi. Zemřel 18.3.1942. Těchto pár řádků nechť je malou památkou na dobu, kdy žil a pomáhal svým blízkým.

 

Roku 1909 přibylo dalších osmnáct členů a  celkový stav byl tedy 29 členů hasičského sboru. V roce 1916  byla zakoupena ruční hasičská stříkačka tažená koňmi. Ne každá obec si mohla takovouto věc z finančních důvodů dovolit. Pumpování bylo fyzicky velmi namáhavé. Bylo potřeba alespoň čtyř dvojic, které se u pumpování střídaly. Ještě dnes někteří lidé pamatují, jaká to byla námaha.Tato ruční stříkačka sloužila obci až do roku 1947.  V roce 1948 byla obci slavnostně předána první stříkačka motorová spolu s nákladním automobilem.

 

 Tato technika sloužila do roku 1969, kdy byla nahrazena novější PPS-12, která slouží obci dodnes.Požární zbrojnice byla původně pouze dřevěná kolna u vchodu do hřbitova. Až v roce 1932 byla postavena zděná zbrojnice. Na stavbu musel každý člen nalámat množství kamene, kdo měl les věnoval dřevo. Pracovali všichni. Na stavbě této nové zbrojnice se podíleli i členové sboru z Kozlan, kteří měli v té době již vlastní hasičský sbor. V roce 1953 byla zbrojnice adaptována do podoby, kterou známe z dnešních dnů.Mimo ochrany a pomoci při požárech byla další činnost sboru velmi bohatá na poli kulturním, sportovním i politickém. Mnoho let byl sbor jedinou organizovanou společenskou složkou v obci. Mnoho divadelních představení bylo v režii sboru odehráno s místními ochotníky. Desítky poutí bylo díky sboru uspořádáno, mnoho tanečních zábav aj.

Čermák Jan 1887

Kaboněk František 1881

Kubiš Josef 1882

Kubiš František 1887

Kratochvíl Matěj 1874

Matoušek Rudolf 1880

Mityska Josef 1871

Mrňa Jan 1886

Musil Jan 1887

Vrba Viktor 1886